Růže
Růže v obytné zahradě 
S postupem doby se mění vztah lidí k přírodě a životnímu prostředí. Často podnikáme daleké cesty. Krásu přírody však chceme mít nadosah i každý všední den nebo alespoň víkend. Moderní člověk se snaží rozšířit svůj obytný prostor a využívá přitom řadu okrasných rostlin, mezi nimiž má své nezastupitelné místo i královna květin – růže.
Časová náročnost
Pěstování růží se někdy pokládá za příliš náročné a pracné. Musíme si ovšem uvědomit, že poskytují květy od června do zámrazu. Tímto barevným efektem se jim nemůže vyrovnat žádná dřevina. Letničky a dvouletky jsou podstatně pracnější - příprava sadby, výsadba, důsledné zalévání a odplevelování. Trvalky, včetně ska1niček, zase kvetou jen kratší dobu. Náročnost růží lze srovnat s méně udržovaným trávníkem. S určitými znalostmi můžeme tedy růže pěstovat i v dnešní uspěchané době, pokud si umíme vybrat. K občas navštěvované rekreační chalupě nebudeme sázet totéž jako na místa, která máme na očích denně.
Třídění růží
O bohatosti barev a tvarů květů růží si uděláte nejlepší představu na ruze.wi.cz.
Pěstitel potřebuje znát před výsadbou především typ růstu, s nímž je spojena výška rostliny a barvu květu. Dále pak tvar květu a jeho plnost, délku a bohatost kvetení, vůni olistění a řadu dalších estetických hodnot. Ryze praktický význam má skutečnost, že způsob a náročnost údržby si můžeme ulehčit promyšleným umístěním výsadby. Zahradní růže dělíme do několika skupin, s nimiž je rozhodně moudré se nejdříve seznámit.
Pnoucí růže (PN)
Tyto růže se vyznačují dlouhými výhony, které nevymrzají. Jde tedy v podstatě o růže sadové, jež se nedokáží udržet ve vzpřímené poloze. Nemají samy žádné úponky nebo jiná zařízení, která by umožňovala se aktivně popínat. Opírají se pouze o konstrukci a musí být přivazovány. Za minimální výšku se považují 2 m. Skupina zahrnuje odrůdy jednou i opakovaně kvetoucí (remontující) s květy plnými, vzácněji prázdnými. Přechod mezi růžemi pnoucími a sadovými, ale i pokryvnými, není v některých případech přesně vymezen a tutéž růži můžeme tedy různě využít. Mezi jednotlivými barvami je třeba zastavit se u žluté. Tyto růže u nás často vymrzají a někdy je obtížné najít vhodnou odrůdu, která by trvale dosáhla větší výšky.
Ze stále kvetoucích se často pěstují: ´Leverkusen´ (světle žlutá), ´New Dawn´ (jemně růžová), ´Sympathie´ (tmavě červená), ´Dortmund´ (červená prázdná). Jen začátkem léta kvetou, avšak velmi bohatě červené: ´Ludvík Večeřa´, ´Flammentanz´, ´´Paul´s Scarlet Climber´.
Pokryvné růže (PK)
Představují skupinu růží, u nichž je nejdůležitější vlastností schopnost zcela pokrýt půdu až 2 m dlouhými výhony a zamezit tak růstu jiných rostlin. Výška by neměla přesáhnout 50 cm. Převažují růže jednou kvetoucí s nevelkým prázdným květem bílé nebo růžové barvy.
Vysazují se například: ´White Spray´, ´Repandia Rose´, ´Max Graf´, ´Immensee´, ´Heideröslein Nozomi´.
Miniaturní růže (MI)
Základní vlastností vymezující tuto speciální skupinu růží je zakrslý vzrůst, výška by neměla přesáhnout 30 až 40 cm. Velikosti rostlin odpovídá i velikost květů, jejichž průměr je jen 2 až 4 cm. Na keřích se květ pravidelně opakuje, v barvách se často prolíná více tónů. Miniaturní růže se někdy označují jako trpasličí, skalkové či pokojové – vždy jde ovšem o stejnou skupinu a název se někdy pouze přizpůsobuje použití.
Známé jsou: ´Sněhurka´ (bílá), ´Guletta´ (žlutá), ´Lady Ann´ (růžově červená), ´Coralin´(korálově červená), ´Baby Masquerade´ (žlutavě až měděně červená).
Využití růží
Před výsadbou růží je vhodné si rozmyslet, jakým dojmem bude z hlediska prostorového uspořádání barev květů po letech působit. Sběratelská snaha nás žene do situace, kdy máme každou odrůdu v jediném exempláři. To vytváří roztříštěný a chaotický vjem. Lépe vypadají větší celky. U růží záhonových, jak se někdy označují velkokvěté a mnohokvěté, volíme v nepravidelné výsadbě oválné plochy nejméně o 5 keřích, v pravidelné pak čtverce o 4 kusech. Sadové růže vysazujeme do trojúhelníku, v němž srůstají v jeden porost. Pokud je již na zahradě mnoho odrůd, je vhodné zvolit jednu z nich a tu vysadit na větší ploše nebo lemu jako scelující prvek kompozice. Vyšší a světlejší růže dáváme do pozadí. Snažíme se získat výrazné kontrasty se stavebními prvky, jinými rostlinami i mezi růžemi navzájem, například před bílou stěnu patří sytě vybarvená růže apod. Pokud nám to velikost plochy dovolí a můžeme skupinu stejných růží vícekrát opakovat, dělá to dojem větší hloubky prostoru. K růžím se hodí udržovaný trávník. Je uk1idňujícím prvkem a umožňuje nám přístup bez stavby cest nebo jen po šlapákových kamenech. Uspořádání zahrady je určitou vizitkou estetického vnímání, které se pokoušíme skloubit s praktickou údržbou.
Pergoly
Loubí, pod nímž se prochází, by mělo být vysoké 2,2 až 2,5 m, vzdálenost příček do 50 cm. Z hlediska rostlin je nejvhodnějším materiálem na konstrukce dřevo. Jeho trvanlivost prodloužíme tím, že je nezapouštíme do země, ale přišroubujeme k zabetonovaným železným pásům ve výši asi 10 cm. U kovových konstrukcí provádíme kvalitní nátěry, protože uvolňování rostlin při opravě nemusí být snadné. Barvy volíme světlé, abychom zabránili přehřívání a následnému namrzání. Růže lze dobře vést ve vodorovné i převislé poloze. Kolem konstrukce ponecháme dostatek místa (zvláště u cesty), neboť jednotlivé letorosty, než je zachytíme, vyrůstají do prostoru. Úvazky děláme z umělé hmoty, případně z izolovaného drátu (pozinkovaný pálí) s rezervou pro zesílení větví. Slaběji rostoucí růže lze umístit i k drátěnému plotu nebo ojedinělému sloupu, ale jejich vyvazování je náročné.
Živé ploty
Růže nejsou ideální dřevinou pro živé ploty. Buď nemají úzký či vysoký vzrůst nebo nejsou dostatečně husté a nebo poléhají. Řez během vegetace není vhodný. Výjimkou jsou široké lemy zahrad souvisejících s volnou krajinou. V těchto případech se hodí Rosa rugosa a její hybridy. Růže vysazujeme v jedné či dvou řadách na vzdálenost 50 až 70 cm, jednu odrůdu na delší úsek. Nevymrzají, nevznikají volná místa. Hradba je pro své ostny prakticky nepřekročitelná a kromě zmlazovací probírky starších výhonů nepotřebuje údržbu.
Skalky
Vysoce prošlechtěné růže se svým charakterem do alpina, které má být napodobeninou kousku přírody, nehodí. Ovšem už na středně velké skalky nebo k okraji můžeme vysadit všechny miniaturní růže, nejlépe působí ty s volným středem. Sázíme je na rovné plošinky do sousedství temných zakrslých jehličnanů. Na skalce oceníme letní květ růží, vhodné je opakování stejné odrůdy na více místech. Musíme počítat s tím, že mezi kameny nebude možno příliš přihrnovat, avšak chvojím kryjeme celou plochu alpina.
Svahy
Pro osázení mírnějšího, zatravněného svahu ve větší zahradě kromě jiných keřů používáme i statnější sadové růže. Při terasování jsou efektní převislé kvetoucí větve. Ponecháváme dostatek prostoru, aby byla vidět i zídka. Na terasy sázíme pouze otužilé růže, protože nelze počítat se zimním přihrnováním. Vhodné jsou pokryvné, z pnoucích např. 'Dortmund'.
VIDEA PRO VÁS:
http://www.youtube.com/watch?v=SIEor3Xhz_c
http://www.youtube.com/watch?v=bkpnYJZF8yI&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=QUhprX5jLTU&feature=related
